Aktuality

Změny programu i metod práce ČSSD jsou nutné

Volební výsledky ČSSD jsou zejména v posledních čtyřech letech na sestupné trajektorii. Již v krajských volbách v roce 2012 ČSSD získala téměř o 12 % méně hlasů, nežli tomu bylo v roce 2008. Jen neopakovatelný volební výsledek komunistické strany způsobil, že ČSSD mohla vytvořit povolební koalice, které jí vyhovovaly, ve 13 ze 12 krajů, a získala tak 12 hejtmanů z 13. Volby do Sněmovny v roce 2013 byly ve znamení dalšího volebního sestupu ČSSD, a to po 7 letech vlády pravice a po třech letech vlády naprosto zmatené Nečasovy vlády.

Volební výsledek 20,45 % hlasů  nebyl oslnivý, ale z dnešního hlediska se zdá být těžko dosažitelný. Ve všech následujících volbách ČSSD jen ztrácela. Ve volbách komunálních v naprosté většině v krajských měst, včetně ztrát měst jako je Brno a Ostrava. V evropských volbách, získala ČSSD oproti 7 nově  jen 4 mandáty. V letošních  krajských volbách utrpěla těžké ztráty  a získala volební výsledek těsně nad hranicí 15 %. Ve stejném termínu získala v senátních volbách pouhopouhé dva mandáty z 27 možných.

Je škoda, že vedení ČSSD zatím nezpracovalo podrobnou analýzu volebních výsledků, která by ukázala alespoň interně příčiny této situace.

Změny jsou nezbytné

ČSSD nepřistoupí ke změnám svého vedení z jednoduchého důvodu:  je to příliš krátký čas na konstituování nového vedení těsně před volbami do sněmovny. Kromě toho není jisté, zda by prezident republiky v případě odstoupení premiéra Sobotky navrhl premiérem jiného představitele ČSSD.

Rýsují se však jiné možnosti: například oddělení funkce předsedy vlády a předsedy  ČSSD nebo vydělení pozice celostátního  volebního lídra  a oddělení této pozice od funkce předsedy strany a premiéra. Bylo by to ovšem nezvyklé a je otázka, zda by to přineslo nějaké plody v podobě lepšího volebního výsledku.

Nezbytné změny v programové oblasti

Sociální demokracie se dlouhodobě a vcelku správně prioritně zaměřuje na oblast sociální politiky. Na stejné úrovni ovšem nemá rozpracované další programové oblasti. Chybí jí programové cíle zasahující potenciální možné voliče z jiných vrstev a zájmových skupin české společnosti

Uvedu několik příkladů takovýchto programových cílů:

1.   Jasně se vymezit proti dostavbě Temelína a Dukovan, které by občanům a podnikatelskému sektoru přinesly jen drahou elektrickou energii v důsledku obrovských a neudržitelných investičních výdajů v objemu 300-400 miliard korun (při dostavbě 4 nových bloků Dukovan a Temelína). Orientovat se naopak jednoznačně na podporu decentralizace výroby energií z obnovitelných zdrojů.

2.   Pustit se do sporu s ČNB a dělat jasnou politiku „silné koruny“. To znamená, vystupovat jednoznačně jako ochránce zájmů zdrcující většiny českých občanů, kteří mají zájem na budoucí konverzi koruny a eura, po vstupu ČR do EMU.  A to co nevýhodněji pro občany i podnikatelský sektor (mzdy, důchody, úspory; platby do zahraničí ), například cílově za 18 – 20 korun za euro, anebo o 20-30% výše, k čemuž směřuje současná  politika ČNB. Je třeba ještě dodat, že faktická devalvace koruny způsobuje také vlastně zdražení dovozu nejmodernějších technologií pro český průmysl o nějakých nejméně 10 – 12 %, což vede ke stagnaci produktivity práce a mezd v českém hospodářství. V důsledku toho konec konců chybí také, při nízké produktivitě práce, kvalifikované pracovní síly v českém průmyslu.

3.   Nesmlouvavě prosazovat zavedení II. sazby korporátní daně pro největší firmy oligopolního charakteru. Jedná se vesměs o firmy se zahraničním kapitálem.  V některých letech  odplývá z ČR i přes 300 miliard korun dividend na zahraniční účty jejich mateřských firem. Je to férový požadavek s ohledem na to, že férové daně budou nyní platit nejen zaměstnanci, ale již i živnostníci.

4.   Vyhlásit skutečný boj daňovým  rájům ve světě, a to na půdě EU, v Evropské komisi a Ecofinu. Přijít v tomto smyslu do orgánů EU s uceleným vládním návrhem. Podle odborných odhadů mizí do daňových rájů jen z ČR každoročně 60 miliard korun.

5.   Omezit mise armády ČR v zahraničí na symbolickou účast. Početní stavy české  armády neumožňují ani podle jejích představitelů rozsáhlé armádní mise, které daňové poplatníky stojí velké peníze. Jednoznačná akceptace požadavku navyšování zbrojních výdajů do roku 2025 až na 2 % HDP je politicky chybná. Je potřeba říci, že ČR si nemůže dovolit dávat na obranu v dnešních cenách cca 100 miliard korun ročně, což by byla téměř osmina příjmů  státního rozpočtu.

6.   Přistoupit důsledně k ochraně spotřebitele z hlediska kvality a ceny u nás prodávaného zboží (a služeb). V prvé řadě  jde o potraviny, které jsou u nás méně kvalitní a v základním spotřebním koši také o 20-30 % dražší než v sousedním Německu či Rakousku. V této otázce nesehrává překvapivě žádnou roli například ÚHOS, který naprosto ponechává stranou monopolní charakter cen zboží v supermarketech.

7.   Koncentrovat prostředky a zdroje, včetně evropských peněz a projektů PPP. Zapojit  do výstavby veřejných staveb soukromý kapitál, k urychlenému dobudování kompletní sítě dálnic, silnic první třídy po celé republice, například do deseti let.

8.   Zahájit celospolečenskou diskusi na téma případné nové americké vojenské základny na českém území a jasně zastávat stanovisko proti vybudování této základny.

9.   Věnovat pozornost problematice vztahů homosexuálních párů a posilování jejich práv, včetně práva na adopce dětí

10.       Akcentovat velké téma eutanazie.

11.       Věnovat pozornost problematice přímé demokracie, prosazovat přímé volby hejtmanů, starostů, a zejména starostů velkých a větších měst.

12.       Usilovat o rozvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví

13.       Soustředit se na podporu start-upů, a to jednak daňovým zvýhodněním, a například také poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu: kupř. v síti Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Pochopitelně, že pravdu mají ti, kteří říkají, že 98 % lidí programy politických stan nečte. Pokud však program neobsahuje nová, živá a atraktivní témata, a není v dobrém slova smyslu alespoň v některých otázkách kontroverzní, nelze jeho hlavní body rozpracovat do účinných předvolebních sloganů. A samozřejmě, že s programovými body je možné pracovat také dílčím způsobem při jejich rozpracování do dílčích mediálních témat dennodenně zveřejňovaných.

Cílem programu ČSSD by mělo být dosáhnout modernizace české společnosti a jasně  tedy říci, jakými konkrétními kroky to učinit. ČSSD by měla ještě před volbami do sněmovny předložit k diskusi svou vizi rozvoje České republiky na následujících 15 let. To zatím žádná z  konkurenčních politických stran v zemi nebyla a není schopná udělat.

Modernizace ČSSD

Sociální demokracie opustila před volbami v roce 2009 program modernizace s tím, že se k jeho uskutečnění opět vrátí po volbách do sněmovny v roce 2010. Dosud se tak však nestalo a vedení ČSSD by mělo rozpracovat především to, jak hodlá zajistit účinnost působení na veřejnost s podstatně nižšími finančními prostředky, které bude mít na vedení volebních kampaní v budoucnu k dispozici. To jednoznačně směřuje k razantně většímu využívání sociálních sítí v působení na veřejnost. Konečně, byly to sociální sítě, které rozhodly prezidentské volby v USA ve prospěch D. Trumpa a před 4 a 8 lety ve prospěch B. Obamy. To naznačuje cestu.

Stálými nástroji působení na veřejnost musí být uplatňování  metody strategické iniciativy. Sociální demokracie by měla být tou stranou, která denně přichází s novými tématy do společenského diskurzu a určuje směr tohoto diskurzu. A samozřejmě velmi podstatný je princip presumpce viny, uplatňovaný velmi důsledně, ve smyslu Stanov této strany.

zpět na úvodní stranu
Další aktuality