Aktuality

Zbrojní výdaje – o to na Ukrajině zejména také šlo

Stratégové NATO využili ukrajinské krize mimo jiné k tomu, aby přesvědčili veřejnost 28 členských států Evropské unie a také významnou část jejích politických elit o tom, že zvýšení výdajů na zbrojení v příštích dvaceti letech je nevyhnutelné.

V podmínkách České republiky to bude znamenat zvýšení podílu na zbrojení ze zhruba 1 % HDP na 2 % HDP. Takže pokud jde dnes na zbrojení 42 miliard korun ročně, tak za 20 let by to měl být ve státním rozpočtu zhruba ekvivalent dvojnásobku této částky.

V situaci, kdy ani zdaleka nejsou vyřešeny všechny potřeby sociálního státu v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, bydlení a v sociální sféře, jsem výdaje na armádu vždy považoval za něco nadbytečného. Je zajímavé, že ke snížení výdajů na zbrojení v ČR došlo v posledních sedmi letech za působení dvou pravicových vlád. Nebyly by to ODS a TOP 09, kdyby přesto právě ony nyní nejvíce nekřičely, že ze třeba výšit výdaje na obranu. Jejich praktická politika byla ovšem trochu jiná než jejich současná deklarace.

Tato vláda i vlády po ní následující by měly zajistit, že rozumný podíl na zakázkách českého ministerstva obrany budou získávat i české firmy. Stejně tak by vláda měla dělat vše proto, aby se české zbrojní firmy prosazovaly v dalších zemích EU.

Pro zajímavost ještě uvádím výdaje na armádu alespoň u některých států NATO: Nejvíce na obranu vydávají USA, a to 4 % svého HDP, Francie, Velká Británie a Turecko více než 2 % HDP. Výdaje Estonska dosahují 2 % HDP, Polsko zůstává mírně pod touto hranicí, výdaje Itálie činí zhruba 1,5 % HDP, Německo podobně jako Holandsko na obranu dává zhruba 1,3 %, ale například Španělsko 0,8 %.

Jiří Paroubek

zpět na úvodní stranu
Další aktuality