Aktuality

Přemysl Votava: Ukrajinský taneček

Evropa jásá. Je po novém uspořádání v Jugoslávii, Libyi, Sýrii, také Ukrajina dalším úspěchem EU? Byli to zejména politici EU, kteří do Kyjeva jezdili a po celou dobu nepokojů povzbuzovali, přímo či nepřímo ukrajinské radikály. Kyjev i EU, dnes společně slaví. Bylo také Kyjevem vyslyšeno přání EU „ Pryč od Moskvy“.

Stalo se. Moskva dostala tedy pořádný políček. Vítězství, bylo tak rychlé a nečekané, že EU přineslo spíše starosti než radosti. Vždyť před týdnem, byla za patronátu EU podepsaná smlouva mezi opozicí a Janukovyčem. Ta za pár hodin se stala jen cárem papíru. Dnes pro Kyjev již neplatí. K eskalaci ukrajinských událostí pomohlo také to, že Moskva v době právě probíhajících OH v Soči, byla odsouzena k nečinnosti. Nemohla si dovolit nic, protože bystré oko kritiků Moskvy, bylo stále v pohotovosti. Čekalo na každou chybu během her v Soči. I chybička udělala radost.  Ukrajina tedy slaví. Tedy minimálně ta západní část. Kyjev také stanovil, jak bude vypadat nové pojetí demokracie, jak bude vypadat složení vlády. Vlajky žlutomodré i ty černočervené vlají, sochy se kácí. Štěpán Bandera může v hrobě slavit. Jeho symboly se staly symboly vítěznými. Jeho staré válečné hříchy byly zapomenuty.  Aby bylo vše po právu, ukrajinský parlament bleskově a jednohlasně odvolal Janukovyče. Nové revoluční zákony se rodily, jak na běžícím pase. Tak se i stalo, že národnostní menšiny, žijící na Ukrajině po staletí, přišly o své jazykové zákony. Jejich práva byla osekána. Kdo se ozve, stává se nepřítelem lidu Ukrajiny. EU slaví, protože Moskva skřípe zuby.   

Jak dlouho ta radost, ale vydrží? Jak dlouho na kyjevském náměstí budou lidé tančit, radovat se. Bude to do první výplaty, nebo do první penze? Nebo do dalších mrtvých? Je jedno, na jaké barikádě budou a pod jakou vlajkou, padnou. To nemluvě o dalších scénářích, které mohou radikálové vyvolat. Tisíce otázek, které jsou ukryty před jásajícími Ukrajinci. Dnes povětšinou šťastnými lidmi.  Ale na jak dlouho?

Státní kasa je prázdná, ta je ale prázdná již delší dobu. Poslední Janukovyčem „vyžebrané“ dolary od Moskvy, jsou utraceny. Na chvíli zachránily Ukrajinu před bankrotem.  Ty další, Moskvou slíbené, už nepřijdou. Za prázdnou státní kasu, se jistě viník najde. EU nějakou tou miliardovou záplatou jistě pomůže. Zatím jen hoří svíčky za padlé. Květiny u vítězů i padlých hrdinů. Určitě přijdou rady, sliby, drobné dary. Ukrajina však potřebuje beránka, velkého a ne jednoho. Jako v té pohádce. Zázrak však nepřijde, ukrajinská kasa bude prázdná. Ukrajině schází miliardy dolarů na provoz státu, tedy na penze, platy učitelů, policistů, zdravotníků, úředníků, na teplo, plyn…A to hned. Nemusíme být velikými ekonomy. Umíme si to spočítat.  Ukrajina má 45 milionů obyvatel. Tedy žádný kolibřík. Je to velká země. To není Kypr, ani Řecko. Ukrajina nemá ropná pole, jen ta obilní…

Co bude dál? Brusel je daleko, má své starosti a jeho kapsa po záchraně Řecka, Španělska, Portugalska, Kypru atd., také není na rozdávání. Kohoutky plynu, ropy nejsou v Bruselu, ale v Moskvě. A za plyn, ropu se všude platí. Ukrajina dnes ještě stále tančí a jak z neznalosti politické reality, tak i škodolibě popichuje Moskvu. Ekonomika země, ale skomírá.  Je otázkou, jak dlouho bude trvat, než to lidu Ukrajiny někdo řekne nahlas. A pořádně nahlas. Každý taneček jednou skončí. Druhý den, pak po něm bolí hlava.  Přejme Ukrajině, této velké slovanské zemi, reálný pohled na svět a rozum do hrsti. Je součástí naší velké slovanské rodiny.  Slavná Kyjevská Rus psala dějiny. Slavné dějiny.                

Přemysl Votava

zpět na úvodní stranu
Další aktuality