Jiří Paroubek: Jsme pro férové rozdělení peněz mezi obce

Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, především bych chtěl říci, že jsem léta pracoval na úrovni obecního zastupitelstva, takže tohle je problematika, kterou samozřejmě sleduji. Za těch patnáct let, co jsem v zastupitelstvu pracoval /z toho šest let jako náměstek primátora pro finance/, mi pochopitelně něco z toho v hlavě zůstalo. Snažím se také sledovat vývoj rozpočtového určení daní, jak je obvyklý třeba v Německu, v Rakousku, případně v jiných evropských státech.

 Myslím si, že to, co tady bylo uvedeno, hledat nějaké spravedlivé řešení - já bych možná nemluvil o spravedlnosti, spíše bych mluvil o potřebě férovosti - to si myslím, že je v každém případě dobré.

 Chtěl bych také říci, že na úrovni Prahy, kde jsem pracoval, je specifická situace. Je to město, kraj, které má příjmy, disponuje s rozsahem příjmů, které má k dispozici dobře vyživené ministerstvo. Ale je potřeba také vidět, že je tam 57 městských částí. Když jsem odcházel v roce 2004, tak některé městské části, Praha 1, 2, 4 /abych uvedl ty nejbohatší/ svým rozpočtem byly plně srovnatelné s krajskými městy, ale byly tam také rozpočty některých pražských městeček, městských okrajových částí a malých vesniček, které měly rozpočty titěrné, takže tyto městské části byly rády, když vyprodukovaly jednu investiční akci za volební období. Mám na mysli takovou tu investiční akci, že udělaly nějaký chodník a podobně, čili nic rozsáhlého.

 Takže bych chtěl říci, že i v té Praze je to trošku rozdílné uvažování podle toho, jak kdo v které pozici je.

 Druhá věc, o které bych se zmínil, je, že se na mě obracejí /a určitě na každého z vás/ starostové nejrůznějších měst a obcí, zejména ale těch malých obcí. Upřímně, ti starostové nemají velké iluze o tom, že jim bude nějak zvlášť pomoženo. Vzpomínám si, když jsem někdy v polovině minulého desetiletí hodně jezdil po Čechách a Moravě, jak mně ti starostové malých měst nebo malých obcí děkovali za reformu rozpočtového určení daní, která byla spojena se jménem Radka Martínka a proběhla někdy před 11 - 12 lety. Malé obce tehdy dostaly - a myslím, že takovou ambicí by měl být nesen jakýkoliv návrh rozpočtového určení daní, který tady uvidíme /nevím, jestli je to zrovna tento návrh/ - řádově statisíce v každém roce, a za ty statisíce je možné udělat mnohé, třeba udělat novou střechu na kostele, nebo ji aspoň opravit, nový chodník a podobně, což v té obci také určitě něco znamená.

 Třetí poznámka, kterou bych si dovolil v úvodu, je, že je dobré některé zákony, pokud jsou zásadním způsobem novelizovány, pokud přichází zcela nové pojetí nebo nové pojetí, abych to nedramatizoval, že je dobré je zasadit do určité doby. Včera jsme se dozvěděli myslím poslední pozitivní zprávu z Ministerstva financí v tomto roce. Pokud jde o vývoj hrubého domácího produktu, ministerstvo hovoří o kladné nule - 0,2 %. Myslím, že se s tím dnes ztotožní málokdo z nás. Pokud by řekněme byla ta nula, tak už by ve státním rozpočtu chybělo nějakých 30 - 40 mld. Kč v příjmech. Pokud by tam bylo mínus 2 %, což já bych viděl jako pravděpodobné, ale určitě ani Ministerstvo financí ani já nejsme haruspikové, abychom to odhadli, ale pokud by to byla ta dvě procenta, tak už bude chybět nějakých 50 miliard korun.

A všichni, kteří jsme pracovali tu na úrovni kraje, tu na úrovni obce, přece víme, že příjmy mají určité zpoždění, takže velmi pravděpodobně ty podvyživené příjmy v důsledku zpomaleného hospodářského růstu nebo dokonce recese budou dopadat nějakým způsobem v dalším roce, kde ten váš návrh má ambici být uplatněn. Myslím, že to není moc dobré politicky ani jinak. Jenom na to upozorňuji.

 Nejsem představitel vládní koalice. Možná, že bych měl mít radost z vašich budoucích potíží, ale nemám, protože si myslím, že není dobré, aby představitelé zejména menších a malých obcí měli očekávání, která v ekonomické realitě nenastanou.

 To jsou tři mé poznámky v úvodu.

 Možná bych se rád vyjádřil ještě k tomu, co tady říkal - protože bych na to později zapomněl - předseda poslaneckého klubu ODS, a zase ze zkušenosti. Bylo by dobré skutečně promítnout ten princip zásluhovosti do daní, ale - dámy a pánové - já nevím, jak bychom to provedli. Jenom když si vzpomenu na situaci v hlavním městě Praze /a dneska je možná úplně jiná/, tak některé berní úřady /když to řeknu lidově/ se chovaly vůči daňovým poplatníkům velmi ostře, vůči malým firmám, vůči osobám samostatně výdělečně činným. Tu a tam si je pozvaly na koberec, prověřily jim hospodaření. Samozřejmě, když to bylo jednou za dva za tři roky, tak taková firma když mohla, změnila adresu svého berního úřadu. Dopadlo to ale na městskou část, protože ta prostě neměla příjem.

 Víte, ona zásluhovost vždycky nemusí být věcí toho starosty nebo té obce. Řekněme si srovnání. Budeme srovnávat dvě města, jedno v Ústeckém kraji, druhé třeba někde u Prahy. Je samozřejmé, že investoři i na ně navázaní střední podnikatelé, osoby samostatně výdělečně činné, budou působit lépe tam a budou mít vyšší příjmy tam, kde je nízká nezaměstnanost, kde se podnikání daří. A přece to nemusí být a není to velmi často "vinou" příslušného starosty nebo zastupitelstva, potažmo radnice.

 Předložený návrh je podle toho, jak jsem měl možnost se s ním seznámit, v zásadě totožný s novelou zákona o rozpočtovém určení daní, kterou v říjnu předložil vládě ministr financí. musím říci, že skutečnost, že tak důležitý návrh zákona, jako je novela o rozpočtovém určení daní, je předkládán skupinou poslanců vládní koalice a není tady jako vládní návrh /já se raději podíval dozadu/ a nejsou tady ani přítomni hlavní protagonisté, to znamená předseda vlády a ministr financí, je dalším důkazem neschopnosti této vlády nalézat v zásadních otázkách přijatelný kompromis.

 Jak chcete spravovat tuto zemi, vysvětlovat občanům své reformy a hledat u klíčových témat celospolečenský konsensus, když nejste schopni dohodnout se ani mezi sebou, uvnitř vládní koalice.

 Cílem návrhu je podle předkladatelů posílení příjmů středně velkých obcí a zmírnění rozdílů mezi obcemi s nejnižšími a nejvyššími příjmy na jednoho obyvatele. Souhlasím s tím, že stávající model sdílených daní je třeba upravit způsobem, který nebude výrazně znevýhodňovat určitou skupinu obcí před ostatními. Je ale třeba, aby návrh vycházel z elementární dohody těch, kterých se změny dotknou a neodstraňoval diskriminaci jedné skupiny obcí tím, že zavede diskriminaci skupiny jiné. To je ta férovost, o které jsem hovořil v úvodu.

 V této souvislosti je z mého pohledu třeba, aby návrh respektoval i specifika největších měst. Z jejich rozpočtu a nemám zde na mysli ani tak Prahu, to bych chtěl říci otevřeně. Z jejich rozpočtu je financována výstavba infrastruktury, jsou zajišťovány služby v oblasti veřejné dopravy, sociální služby, zdravotnictví, kultura, které neslouží pouze obyvatelům těchto měst, ale i lidem ze spádových oblastí, kteří do nich dojíždí za prací nebo např. studentům.

 Ve velkých městech je také vyšší kriminalita například, se kterou souvisí vyšší náklady na zajištění bezpečnosti občanů. Snížení daňových příjmů těchto měst v celkové výši 5 miliard korun považuji za neodpovědný krok ohrožující jejich dlouhodobou rozpočtovou stabilitu. Upřímně si neumím představit další rozvoj Ostravy, Plzně, ale třeba také Brna, pokud jim zmizí z rozpočtu stamiliony nebo dokonce miliardy.

 Pokud jde o mimořádné dotace, které by měly být poskytované těmto městům ze státního rozpočtu a které by měly v následujících čtyřech letech kompenzovat výpadky daňových příjmů souvisejících s navrhovanými změnami a je otázka, zda tato kompenzace výpadek v plné míře nahradí, nemáme žádnou záruku, že tento závazek bude v případě nepříznivého vývoje ekonomiky, o kterém jsem hovořil v úvodu, a to není strašení, to je bohužel velmi blízko realitě, že v případě nepříznivého vývoje ekonomiky, potažmo státního rozpočtu, bude skutečně naplněn. Návrh neodpovídá na otázku, kde ministr financí ve státním rozpočtu vezme na tyto kompenzace v celkové výši 11 miliard korun peníze. To by nám rozpočtově odpovědní kolegové, kteří předkládají tento návrh, měli sdělit především.

 Stejně tak není jasné, z čeho konkrétně bude financováno navýšení sdílených daní o 7 miliard korun. Návrh pouze obecně uvádí, že zdroje budou získány plošným krácením výdajů kapitol státního rozpočtu. Kterých kapitol se krácení bude týkat, jsme se z návrhu bohužel nedověděli. Možná to budou výdaje na důchody - bylo by dobré, aby to vláda dementovala, proto by tady měl sedět premiér a také ministr financí - výdaje na podporu rodin s dětmi nebo na nezaměstnané. Nevím. Možná budou kráceny, to spíše, ale také bych s tím měl problém investiční, případně i jiné výdaje. U těch investičních je to nejsnazší, ale samozřejmě a la longue se to státu vyplatí asi nejméně. U velkých měst to může znamenat další propad rozpočtových příjmů. U velkých a větších. Nemám na mysli jenom ta čtyři velká nebo největší města.

 Předkladatelé navíc nepočítají s účastí obcí na vyšším inkasu DPH v souvislosti se změnami sazeb této daně. Přitom růst snížené sazby se na výdajové straně rozpočtu obcí nepochybně projeví. Negativní dopad to bude mít zejména na města, kde počet obyvatel převyšuje 50 tisíc a která ze změn v rozpočtovém určení daní nebudou mít v zásadě žádný prospěch. Naopak.

 Vážené dámy a pánové, jsem přesvědčen, že tak významný návrh zákona by měl být předložen jako vládní návrh, který je výsledkem odborné diskuse a širší politické shody, aby jej respektovala i ta politická reprezentace, která přijde třeba po příštích volbách. Z tohoto důvodu a s ohledem na výhrady, které jsem uvedl, návrh nemohu podpořit.

Jiří Paroubek,Předseda  NS-LEV 21