Aktuality

Odpovědi pro Český rozhlas – První část

Uveřejňujeme první část ze série otázek pro Český rozhlas. Na otázky odpovídal lídr strany LEV 21 pro volby do EP Jiří Paroubek.

Evropský parlament/europoslanec

Čeho chcete v EP dosáhnout?

Naši kandidáti na poslance EP se v případě volebního úspěchu chtějí zcela pragmaticky zaměřit především na řešení největších problémů České republiky, tedy na vše, co zlepší kvalitu života a zvýší životní úroveň českých občanů, povede ke snížení nezaměstnanosti, k vyšší ochraně spotřebitele a pracovního trhu, ale také k řešení boje proti organizovanému zločinu a mezinárodnímu terorismu.

 

Jak silnou figurou je europoslanec? Co podle vás může a zmůže?

Především –  pravomoci, tedy co může a zmůže europoslanec, se řídí Smlouvou o fungování Evropské unie. Je pak na něm osobně, jak v tomto rámci svou práci vykonává. Odpovědný poslanec EP se především plně a aktivně angažuje v evropském legislativním procesu. To však není jediná oblast jeho práce, neboť jako volený představitel občanů svého státu má oprávnění v jejich zájmu a v zájmu celé EU vykonávat politickou kontrolu ostatních orgánů Unie. A to vše společně dává každému jednotlivému europoslanci velmi významný rozsah pravomocí a takézcela nezpochybnitelnou politickou sílu.

 

Co je podle vás měřítkem úspěšnosti evropského poslance?

Úspěšný evropský poslanec je ten, který je schopen vést nepřetržitý dialog s domácími politiky na všech úrovních včetně vlády a zároveň dokáže vysvětlit přístupným způsobem svým spoluobčanům, co se v EP a i ostatních orgánech EU právě děje. Úspěch je, pokud ve spojení se svou stranou dokáže naplňovat její volební program a pokud dokáže koordinovaným postupem s ostatními poslanci EP za ČR a také s vládou prosazovat zájmy našich občanů.

 

Jakými jazyky má pro dobrý výkon své funkce mluvit poslanec Evropského parlamentu?

Pro výkon funkce poslance EP není nezbytně nutné vládnout mnoha jazyky. Nejde totiž o funkci tlumočníka. Pokud je schopen ve svém rodném jazyce jasně formulovat myšlenky, reagovat na projednávanou problematiku tak, že odhalí slabiny předkládaných návrhů či případně sám předloží návrh, který bude posléze i uplatněn, pak je takový poslanec rozhodně prospěšnější, než jazykový polyglot bez schopnosti pochopit dosah projednávaných dokumentů a způsobilosti zapojit se do řešení úkolů kladených na poslance EP. Mluvím dobře anglicky a německy.

 

Jak vnímáte změnu pravomocí EP po Lisabonské smlouvě?

Jedná se jednoznačně o velký krok kupředu. Zvýšení pravomocí dělá z tohoto voleného orgánu instituci, jež výrazně zvyšuje úroveň demokracie celé EU.

 

Jaká hlavní témata čekají na nový Evropský parlament? Která by se měla v jeho funkčním období vyřešit?

Jednoznačně nejdůležitější problematikou, kterou se EP v následujícím období bude zabývat a kterou by měl i úspěšně řešit, je ekonomická situace celé EU. A to ať již se jedná o stabilizaci eurozóny, o zvyšování počtu nových pracovních míst nebo o opatření na posílení konkurenceschopnosti EU v globální ekonomice. V pozornosti Evropského parlamentu také musí být posílení ochrany spotřebitelů a ochrana životního prostředí. Hned v úvodu bude před EP velmi důležité jednání o dohoděmezi EU a USA o investicích a obchodu, která může mít jak pozitivní, tak bohužel i řadu negativních dopadů na hospodářství celé EU.

 

Jsou podle vás materiální požitky, náhrady a odměny evropských poslanců adekvátní?

Adekvátnost materiálních požitků, které čerpají evropští poslanci, je otázkou široké diskuze, která by měla být vedena napříč všemi státy EU. Za nezbytné považujeme dodržení pravidla pro odměňování poslanců EP, které je platné od roku 2009, tedypravidlo sjednocenívýše odměn a náhrad pro všechny poslance na stejnou úroveň a jejich vyplácení přímo EP. Předchozí úprava, kdy odměny a náhrady vyplácely domovské státy poslanců podle vlastních pravidel, zaváděla značnou nerovnost, a ti poslanci, kteří za stejnou práci dostávali pouhý zlomek odměny poslanců z jiných zemí, si tak ve sjednocené Evropě mohli připadat jako občané – poslanci druhé a třetí kategorie. Nerovnost v odměňování poslanců tak byl výrazným prvek, který destabilizoval činnost EP. Já jsem od okamžiku vyhlášení své kandidatury jasně řekl, že polovinu z platu europoslance – budu-li jím zvolen – dám na veřejně prospěšné účely. Tedy cca 100 tisíc Kč měsíčně.

Jaký je váš názor na pendlování Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem?

Samozřejmě považujeme pravidelné stěhování za neefektivní. V Bruselu je většina ostatních unijních institucí, tak se jeví Brusel jako přirozené sídlo EP. Avšak je zapotřebí nezapomínat na skutečnost, že nynější EU povstala z Evropy zničené 2. světovou válkou jako projekt, který měl zabránit vzniku dalších válečných konfliktů. Z tohoto důvodu dochází k pravidelnému stěhování a proto také má Štrasburk své nezastupitelné historické místo pro celou EU. Stěhování ze Štrasburku by bylo praktické.

zpět na úvodní stranu
Další aktuality