Aktuality

Miroslav Němec: Úspěšný boj s organizovaným zločinem musí mít nadnárodní charakter

Mafie zaplavila svět a boj proti ní je možno úspěšně vést pouze za úzké součinnosti policií a justičních orgánů všech vyspělých zemí světa a to v úzké návaznosti na aktivity zákonodárných sborů a institucí.

Organizovaný zločin, nebo chceme-li „organizovaná kriminalita“, je nejvyšší organizovanou formou kriminality páchanou zejména ve vyspělých demokratických zemích světa, neboť v zemích s totalitním státním zřízením, kde je vše přísně „sešněrováno“ zákony, nemá ke svému manévrování potřené podmínky.

Co do pojmového vymezení je organizovanou kriminalitu možno definovat jako plánovité a snahou po zisku nebo moci motivované spáchání zvlášť závažného trestného činu, nebo páchání – po delší či neurčitou dobu – trestných činů, které ve svém souhrnu jsou zvlášť závažnými, pokud se tohoto, nebo těchto trestných činů, účastní více než dvě osoby, které mají mezi sebou rozděleny úkoly, jednají konspirativně, používají struktur podobajících se živnosti nebo obchodu, používají násilí nebo jiných prostředků vhodných k zastrašení, anebo ovlivňují alespoň jednu z těchto sfér: – hospodářství, – politiku, – hromadné sdělovací prostředky, – státní či veřejnou správu, – justici a nebo policii.

Z této definice vyplývá, že u organizované kriminality nejde zpravidla o jednu pevně ohraničenou skutkovou podstatu trestného činu, ani o souhrn jednotlivých skutkových podstat, ale o komplexní formu odchylného protiprávního a vysoce společensky nebezpečného chování. Z hlediska skutkových podstat trestných činů je organizovaná kriminalita heterogenní, tj. nehomogenní a přiřazení jednotlivého trestného činu, nebo i více určitých trestných činů k organizované kriminalitě vyžaduje tedy nejen trestněprávní hodnocení skutkového stavu, nýbrž také zohlednění a hodnocení obecnějších sociologických a psychologických podmínek.

Zatímco tedy na našem území do roku 1989 organizovaný zločin v podstatě neexistoval, ihned po otevření hranic sem začal pronikat velmi intenzívně. Mafie zde tehdy v podstatě měla ideální podmínky, neboť tehdejší policie, tedy Sbor národní bezpečnosti, nebyl na tyto nové a nejzávažnější formy zločinu vůbec připraven, a to ani co do vyškolení policistů, ani co do jejich vybavenosti.

Ihned po otevření hranic začaly pronikat na naše území zločinecké gangy z Ruska, Ukrajiny, Gruzie a Arménie, záhy nastoupily zločinecké gangy bulharské, albánské a ze zemí bývalé Jugoslávie, začaly se tady konstituovat gangy z Vietnamu a následně na naše území pronikaly i zločinecké gangy turecké, arabské, nigerijské a kolumbijské, přičemž nezůstávaly stranou ani již klasické mafie čínské, japonské, italské a americké. A možno bez nadsázky říci, že si postupně mezi sebou tyto zločinecké gangy, rozdělovaly a přerozdělovaly naše území na sféry svého vlivu, za tupého přihlížení tehdejších našich novodobých politiků, které tyto problémy vůbec nezajímaly. Těm tehdy totiž šlo výhradně o jejich vlastní funkce a z toho plynoucí prebendy, o lukrativní státní funkce, o co nejširší poslaneckou imunitu a o co nejvyšší osobní platy.

Proto se také na našem území tehdy doslova vyrojily všechny tyto mafie a zločinecké gangy jako epidemie a v podstatě si zde, až do roku 1995, dělaly, co se jim zlíbilo. Začaly převaděčstvím, vydíráním poplatků za tzv. fiktivní ochranu, prostitucí a obchodem s lidmi, krádežemi osobních automobilů a ostatních motorových vozidel, přes krádeže starožitností a obrazů, loupežná přepadení bank a benzínových čerpadel, padělání peněz a bankovní podvody až po pašování tvrdých drog, nelegální obchod se zbraněmi, padělání zboží a jeho značek a obchod s nimi, až po organizovanou hospodářskou kriminalitu a nájemné vraždy.

Teprve po mnoha urgencích ze strany zasvěcených policejních struktur a za pomoci některých významných právníků i některých osvícených politiků, došlo až v roce 1995 k zařazení institutu organizované kriminality do našeho trestního zákona (novelou TrZ účinnou od 1. září 1995) a taktéž ke zřízení speciálního policejního útvaru – Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se sídlem v Praze, čímž byly dány alespoň základní předpoklady k úspěšnému boji s organizovaným zločinem působícím na našem území. Již záhy se ale ukázalo, že s organizovaným zločinem nelze úspěšně bojovat v izolovaných národních podmínkách, byť by byli jeho elitní policisté sebekvalitnější, ale že boj s Mafií je bojem nadnárodním, kde musí spolupracovat veškeré bezpečnostní služby všech vyspělých demokratických států, včetně služeb zpravodajských, za intenzívního využívání služeb celosvětově rozšířeného a zavedeného Interpolu (a později obdobně i Europolu) a že je k tomuto boji nezbytně nutná spolupráce s parlamenty a vládami jednotlivých zemí, které musí tento boj významně podporovat.

A vzhledem k tomu, že o boji s organizovaným zločinem, s mafiemi a zločineckými gangy něco vím, tedy něco více, než mnozí další občané, a přesvědčil jsem o nutnosti nadnárodního boje s tímto nejzávažnějším zločinem i předsedu nové levicové politické strany – LEV 21 NS Jiřího Paroubka, který tento boj bezpečnostních složek zcela jednoznačně podporuje, zahrnuli jsme tuto problematiku mezi hlavní priority strany LEV 21 do letošních eurovoleb a podali jsme rovněž i řádnou stranickou kandidátku LEV 21 NS do Evropského parlamentu, kde bychom mohli tento boj nejen podpořit, ale i pomoci úspěšně koordinovat.

Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D., stínový ministr vnitra za LEV 21 a kandidát do Evropského parlamentu

 
zpět na úvodní stranu
Další aktuality