Aktuality

Jsou mimořádné volby do sněmovny sci-fi?

Česká demokracie se vydává cestou, která nesměřuje do západní Evropy ke standartní vyspělé demokracii, jak ji známe z Německa, Rakouska, Švédska či jiných zemí. Směřuje spíše na Ukrajinu, tedy do země, kde má v politickém životě rozhodující pozici finanční oligarchie.

Generálka na převzetí státu již před volbami 2010

Již před volbami do sněmovny v roce 2010 byla v ČR angažovanost finanční oligarchie a nejrůznějších zájmových podnikatelských skupin mimořádně silná. Bakala bohatě sponzoroval zejména nově vzniklou stranu TOP 09 a nejen jí. Také ODS a Věci veřejné (tedy spolu s TOP 09 celou budoucí vládní koalici), a to nejen poskytováním potřebných peněz, ale i silnou mediální podporou (vydavatelství Economia).

Janoušek dokázal skvěle zorganizovat finanční zázemí Věcí veřejných.

Dalík a po Topolánkově pádu Janoušek zorganizovali také finanční zázemí Zemanovy strany SPOZ.

Věci veřejné v tom příběhu měly hrát roli – a v předvolební kampani ji opravdu dobře sehrály – soft sociální demokracie. Jakéhosi přirozeného politického partnera sociální demokracie, který odláká část voličů od ČSSD, aby se Věci veřejné po volbách staly bez mrknutí oka součástí vyhraněně pravicové koalice.

SPOZ měly ve volbách sehrát roli užitečného idiota, získat co nejvíce hlasů na úkor ČSSD, ale nepřekročit hranici 5 %, a nedostat se tak do sněmovny. Jak mně to řekl s odstupem času osobně jeden z organizátorů finančního inženýrinku SPOZ, už se začali v jednom momentu bát, že se Zeman se svou stranou dostane přes 5% hranici, a tedy do sněmovny. Na rozdíl od Věcí veřejných, ty byly naopak do Bakalovy koalice potřeba a žádoucí.

Česká televize umožnila neparlamentním stranám (Věci veřejné, SPOZ a Suverenita) bezproblémový přístup na televizní obrazovky. Záměrem bylo, co nejvíce voličů odtlačit od ČSSD, což se ke škodě těchto voličů samotných do značné míry podařilo.

Bakala otevřel Schwarzenbergovi a Kalouskovi dveře dokořán také do ČT (a zřejmě nejen jim). Byli tam tak často, jakoby byli běžnou parlamentní stranou, byť jejich „klub“ měl pouhé čtyři poslance. Bakala sledoval jediný osobní cíl, uchránit „svých“ 44 000 hornických bytů, které pro něj mají hodnotu cca 35 miliard korun (může si na ně od bank půjčit peníze a také si peníze půjčoval, pochopitelně na jiné projekty než OKD – NWR), od splnění svého veřejného příslibu prodat zájemcům z řad nájemníků byty OKD za rozumnou cenu. Bakala díky advokátu R. Pokornému z okruhu mých nejbližších spolupracovníků ve vedení ČSSD věděl, že pokud ČSSD po sněmovních volbách v květnu 2010 sestaví vládu, donutím ho ke splnění ústního příslibu jeho samotného i stejného příslibu vlády S. Grosse, která prodej schválila.

Monte Argentario a zrušení voleb Ústavním soudem

Když v červenci 2009 K. Randák s dvěma dalšími „očky“ pořizoval bohatý fotografický materiál ze setkání M. Topolánka a M. Dalíka s vysokými manažery státních podniků, zajímalo mě, kdo to platil. Tehdy jsem od svého informátora slyšel, že je prý Randák idealista. Možná, že byl Randák vskutku jen nabit negativní emocí proti ODS a vůči jejímu předsedovi, ale týdenní či čtrnáctidenní pobyt několika lidí v Itálii přece něco stojí… Nejde ale jen o fotografování samotné. Někdo musel dát „souřadnice“, kde se zájmové osoby sejdou, atd… To všechno také něco stojí.

K. Randák byl po jistou dobu osobou blízce spolupracující s A. Babišem. Je jen otázkou, zda to již bylo v této době, tedy v létě 2009.

Monte Argentario definitivně zničilo šance ODS na volební vítězství v mimořádných volbách do sněmovny v říjnu 2009.

Umožnit vítězství levice v mimořádných sněmovních volbách v říjnu 2009 však jistě nebylo záměrem loutkářů, kteří rozeběhli Randákovu akci.

Bylo tedy nezbytné vylikvidovat i šance levice na volební vítězství. Proto Ústavní soud zcela cynicky a protiústavně zrušil mimořádné volby. Okolnosti související s řešením nastalé politické krize v září 2009 vyvolané rozhodnutím Ústavního soudu – a žádné řešení v nastalé situaci nebylo rozumné – zkompromitovaly v očích veřejnosti všechny zaběhnuté parlamentní politické strany bez rozdílu. K tomu ještě přistoupila neuvěřitelně nepřátelská a agresivní negativní kampaň proti ČSSD a proti mně jako jejímu předsedovi v následujících osmi měsících po zrušení mimořádných voleb až do termínu řádných voleb v květnu 2010.

A tak se mohly novou nadějí českých voličů stát TOP 09 a Věci veřejné… TOP 09 volil ve volbách v květnu 2010 skoro každý pátý a Věci veřejné každý devátý volič (!).

Totální kompromitace české pravice

Tříleté „vládnutí“ Nečasova kabinetu nemá smysl příliš rozebírat. Udělal, co se od něj očekávalo. Prosadil řadu asociálních zákonů, církevní restituce, protilidový občanský zákoník atd. Pravice přivedla stát nejprve ke stagnaci a poté k poklesu hospodářství.

Nečasova vláda byla samý skandál a jedna nekončící hádanice.

Také její konec po zinscenovaném zásahu policie a vrchního státního zastupitelství na Úřadu vlády, po kterém byla vládní moc v naprostém šoku, byl zcela nedůstojný a pro zúčastněné pravicové politické strany naprosto kompromitující. Nečas i Topolánek, předsedové vlády za ODS, se budou léta vláčet po soudech se svými nejbližšími spolupracovníky (Dalík, Nagyová). I to bude ODS průběžně kompromitovat.

Z ODS se během posledního roku stala strana okrajového významu, bez větší možnosti růstu a obnovy svých někdejších pozic. TOP 09 drží dlouhodobě jen dva opěrné pilíře. Spolupráce se starosty (STAN) a K. Schwarzenberg. Jedno i druhé dříve či později skončí. A s tím skončí i TOP 09 jako parlamentní strana. A. Babiš převezme podstatnou část jejího elektorátu.

Sociální demokracie na sestupném orbitu

I po neslýchaně brutálních útocích vůči ČSSD v předvolební kampani pak ve sněmovních volbách v květnu 2010 tato strana získala 22 % hlasů (a zvítězila ve volbách). V žádných dalších volbách po roce 2010 nedosáhla ČSSD lepšího volebního výsledku, nežli byl ten „můj“ nejhorší volební výsledek. Připomínat téměř třetinu hlasů voličů získaných ve sněmovních volbách 2006 anebo přes 35 % voličů v krajských volbách a 23 mandátů získaných sociální demokracií ve volbách do senátu v roce 2008 zní dnes jako pozdrav světa z jiné politické dimenze.

Zdá se nicméně, že určité zájmové skupiny v čele s A. Babišem chtějí dále fragmentovat politický život a dosáhnout naprosté dominance hnutí ANO 2011, jako nejsilnější politické síly. Jediná síla, která tomu může nyní zabránit, je stále ještě ČSSD. Může, ale nemusí.

Má ve svém čele necharismatického lídra a až na výjimky neakceschopné vedení. Vedení navíc složené nepluralitně.

Pokud jsem byl předsedou ČSSD, udržoval jsem pluralitní charakter vedení této strany, ne z výstřednosti či osobního rozmaru, ale proto, že jsem nepochyboval o užitečnosti takové struktury vedoucích osobností strany ve vztahu k voličům.

B. Sobotka by tedy měl rychle obnovit pluralitní charakter vedení strany. Vedle toho vyměnit slabé ministry za ČSSD (Dienstbier, Marksová Tominová), použít na jejich místa zkušené matadory Škromacha a Špidlu.

Nevím jen, zda má B. Sobotka ještě tolik času. Je toho vůbec schopen? Zdá se, že dělostřelecká příprava před generálním útokem vůči ČSSD a jejímu vedení již byla zahájena. Média začala přehrávat kauzu OKD, resp. věc škody údajně vzniklé republice při prodeji minoritního majetkového podílu státu v OKD přes prostředníka Z. Bakalovi. Jiná média dělají beznadějného ožralu z ministra Němečka a jedny bakalonoviny kriminalizují Dienstbiera. To vše v čase několika málo dní.

Kdo mé články sleduje dlouhodoběji, jistě si vzpomene, že již brzo po začátku roku jsem předvídal na jedné straně velké oslabení ČSSD v evropských, senátních, a zejména komunálních volbách a na straně druhé stálé posilování pozic hnutí ANO. S tím, že na konci roku – při předstihu hnutí ANO ve volebních preferencích před ČSSD o 12 – 14 procentních bodů bude mít hnutí ANO zájem vyvolat záhy mimořádné volby do sněmovny.

To poslední, co A. Babiš od koalice potřeboval, bylo schválení státního rozpočtu na rok 2015.

Má hnutí ANO šanci se stát hegemonem české politiky?

Hnutí ANO má – ve srovnání s politickými stranami od ČSSD po pravici – vlastně neomezené finanční možnosti. Díky vynikající finanční základně má i ten nejlepší možný marketing. Vystoupení A. Babiše na nejrůznější témata jsou díky výtečnému analytickému a konzultačnímu zázemí hnutí zcela bezkonkurenční.

Díky vlastním i spřáteleným médiím i díky veřejnoprávní televizi, která mu zobe z ruky (a to jsou v souhrnu vlastně všechna nevýznamnější česká média), dostane Babiš kdykoliv prostor v médiích. A říká to, co chce, udržuje si stálou strategickou iniciativu.

Babiš se pečlivě vyhýbá kontroverzním tématům (ukrajinská krize; vztahy k Rusku; detonace ve Vrběticích atd.). A naopak nevynechá žádnou příležitost k narušení obrazu hlavního koaličního partnera – přitom však největšího soupeře ve veřejnosti. Babišovy kreace nejsou vůbec náhodné. Nejsou šablonovité, jsou pečlivě připravené, „správně“ zaměřené a úderné. Jeho kreativci jsou prostě výborní.

Berlusconizace není ničím jiným, nežli spojením velké politické moci se silným finančním zázemím a vlastnictvím klíčových médií. A. Babiš ovšem má v ČR pozici i díky vlastním a spřáteleným médiím podstatně robustnější, nežli kdy měl Berlusconi v Itálii (!). Zkrátka, u nás je nyní „berlusconizace“ politického života ještě silnější, nežli kdy byla v Itálii. V Itálii trvalo vypuzení Berlusconiho na okraj politiky dvacet let (!).

 

 

V čem je Babišova momentální slabost?

Slabost hnutí ANO je zejména v jeho organizační amorfnosti, která vyžaduje trvalou improvizaci, což může vyvolat řetězení chyb.

Je možné tento problém odstranit? Určitě, všechno je řešitelné máte-li peníze, vůli a víte-li, co chcete. Pokud A. Babiš získá do předvolební aliance starosty (STAN), má vyhráno. Ti mu dodají chybějící osobnosti, které se těší ve svých regionech a obcích nemalé prestiži. Jsou zvyklí organizovat, veřejně vystupovat. Jsou i programově silní. Jsou schopní se svou erudicí zaujmout klíčová místa také v ústřední správě. Jsou schopni za dva roky zaplnit také krajské kandidátky a přesvědčivě vyhrát rovněž krajské volby. Tedy s mediální, finanční a politickou podporou A. Babiše.

Existuje proti tomu možnost Talova tahu?

B. Sobotka by měl rychle mobilizovat analytické a marketingové zázemí ČSSD z nových lidí a měla by to být agentura či jednotlivci alespoň na úrovni PSB (jedna z agentur, které má Babiš k dispozici), která dříve spolupracovala s ČSSD. Pokud to bude dosavadní analytik O. Novotný, je to spolehlivá pojistka velké politické porážky.

Naznačil jsem již potřebu výměny slabých ministrů ČSSD a razantního posílení reprezentace ČSSD ve vládě vysoce zkušenými osobnostmi, které se mohou pokusit o snížení současného velkého náskoku hnutí ANO ve volebních preferencích.

B. Sobotka by se měl sám připravit v této souvislosti na nejhorší. Pokud se kauzy OKD zmocní motivovaná média, nemůže to politicky přežít. V takovém případě bude dobré se alespoň pokusit o výměnu premiéra za jiného člena vedení této strany. Skoro bych řekl, že už jim k tomu ale Babiš nedá příležitost.

Jiří Paroubek

zpět na úvodní stranu
Další aktuality