Aktuality

Jak daleko postoupila berlusconizace státu?

V první části analýzy současného politického dění u nás pod názvem „Jak číst politický vývoj…I. část“ jsem se zabýval možnostmi tradiční české politické levice, tedy ČSSD a KSČM. Naznačil jsem další vývoj v nejbližším roce, dvou. O totéž se pokusím u stran pravice.

Průzkumy veřejného mínění trvale přeceňují pozici ANO

V úvodu 1. části analýzy jsem se zmínil o průzkumu veřejného mínění agentury TNS AISA. Podle ní má hnutí ANO volební preference již na 31 %, tedy na dvojnásobné úrovni ve srovnání se sociální demokracií (16 %).

Myslím, že zveřejnit takový „průzkum“, je troufalost. Vždyť zhruba šest týdnů před sběrem dat pro průzkum proběhly volby do EP a hnutí ANO v nich získalo s obrovskými výdaji na marketing, které A. Babiš vynaložil v posledním roce, upocených 16 % hlasů. Chápu, že volby do EP jsou poněkud jiná disciplína, nežli volby do sněmovny. Zase na druhé straně platí, že nejlepším průzkumem veřejného mínění jsou právě volby…

A za šest týdnů od voleb neproběhlo nic, co by diametrálním způsobem vychýlilo politický barometr ve prospěch A. Babiše. Vzpomínám, že již před volbami do EP zaznamenávalo ANO preference v intervalu od 22 % do 37 %. Jak se ukázalo, i ten nejslabší odhad volebního výsledku hnutí ANO byl téměř o 40 % vyšší než ve volbách dosažená skutečnost.

Prostě hnutí ANO se naučilo používat agenturní průzkumy jako velmi účinný marketingový nástroj, v míře rozvinutější, nežli je tomu u tradičních stran (jen KSČM, jako jediná z nich, se tímto druhem marketingu vůbec nezabývá).

Úlohou takového pojetí průzkumů je vytvářet tak trochu virtuální realitu: přesvědčit veřejnost, že věci jdou v případě hnutí ANO ještě lépe, nežli tomu je ve skutečnosti.

Stále a opakovaně zveřejňované „optimistické“ výsledky průzkumů mají upevnit tvrdé voličské jádro hnutí ANO a drtit psychicky politické soupeře.

Jestliže současné reálné preference ČSSD odhaduji na 12 – 15 %, u hnutí ANO podle mého názoru reálně nepřevyšují úroveň 18 – 20 %.

Významná část voličů vyčkává, odklání se od stran (včetně ANO) a je připravena v nejbližších volbách hlasovat nohama. A o to tu zveřejňováním tendenčních průzkumů nejspíše jde také, tento trend posílit a nechat k volbám jít jen tvrdá voličská jádra.

Berlusconizace českých médií

Příznačné pro současnou situaci v českých médiích je to, že o něčem takovém, jako je berlusconizace, vůbec nepíší. Jako by vůbec neexistovala. Tedy, až na server Vaše věc, z něhož to sem tam nějaký server vděčně převezme. A to je vrchol kuráže, kterou můžeme v tomto směru v českém prostředí očekávat. V tištěných médiích o tomto smutném faktu nepíše nikdo. To by v sousedním Německu a jeho opravdu svobodném tisku bylo zcela nemyslitelné.

Ze tří velkých serverů patří A. Babišovi jeden, iDnes, na který denně přicházejí statisíce čtenářů. Server Aktuálně je Bakalův. O tom ještě pojednám. No a Porybného Novinky si nikdy neznepřátelí aktuálně nejsilnějšího nositele moci… Jejich kritické psaní vůči hnutí ANO neexistuje, jen sem tam nějaká impotentní či žertovně pojatá kritika.

Do vějíře mediálního impéria A. Babiše patří také svým dosahem významné rádio Impuls. Význam tohoto média nelze vůbec podceňovat, ono určuje, kdo z politiků je in a kdo nikoliv. Teď to určují lidé od A. Babiše…

MFD jako Babišův věstník

Když se dívám na headliny na první straně nejčtenějšího „seriozního“ českého deníku z posledních několika týdnů, líčí velmi často Babišův lítý zápas za vykonávání spravedlnosti a jeho grandiózní úsilí o nápravu poměrů v zemi:
Rovnost ve stáří – penze si manželé rozdělí napůl (copak z toho nápadu asi nakonec zbude)
Mladý člověk bez práce dostane svého patrona (úžasný recept na řešení nezaměstnanosti aspoň do vydání novin příští den)
Nový obchvat Prahy – delší a víc na sever (babišovský ministr dopravy vyřeší konečně to, co hloupí politici deset let nedokázali)
ČEZ se opevnil, Babišovi vlčáci čísla nezískají lehce (Inu, hydra ČEZu má mnoho hlav, jedna se setne a dvě narostou, ale Babišovi chrabří bojovníci nezahálí a bojují proti vedení ČEZu dál.)

Nebýt A. Babiše, kam by asi republika došla, chce se dodat. Opravdu, bez ironie se nemůžu v této souvislosti obejít.

Konečné řešení ODS

MFD přitom jde důsledně po všech nepravostech bývalé největší pravicové strany. Tradičně největší pozornost věnuje soudním procesům, ve kterých přímo či nepřímo figurují bývalí premiéři ODS Topolánek a Nečas. Procesy s Bartákem (probíhá odvolání), Dalíkem, Nagyovou-Nečasovou jsou pro MFD lahůdkou. Prostě důsledná devastace pozic této strany ve veřejném mínění. Sem tam do toho nějaký ten Rittig, Janoušek či jiný odpudivý kmotr. Pro pravicové voliče je to „vybídnutí“ proč zůstávat u zprofanované pravice, když tu máme pravici novou, čistou a moderní, pod vedením úspěšného miliardáře A. Babiše. Dokonce už i ten malý, maličký problémeček pokud jde o STB „se“ vyřešil…

Jaké jsou šance ODS

Vlády ODS v letech 2007-2013 se i zdrcující většině voličů pravice musí zpětně zdát jako neúspěšné.

Strana ztratila dynamiku, nemá ve svých řadách zajímavé osobnosti a vlastně ani vůli a možnost vrátit se tam, kde byla a v síle, kterou měla. Je bez podpory médií, tedy v situaci, kterou v minulosti nikdy nepoznala. Její síla bude ještě nějakou dobu kolísat mezi 5 až 7 % volebních preferencí. Pokud dramaticky prohraje ve volbách na podzim anebo udělá postupem času ještě další velké chyby (postačí, když některé z probíhajících „velkých“ procesů přinesou další nepříjemná odhalení), propadne se roštem pětiprocentní hranice a zvolna vyhasne. A. Babiš udělá všechno proto, aby definitivně převzal její volební elektorát. Je to chytré.

Pozice TOP 09 je o něco nadějnější

K. Schwarzenberg ve svých veřejných vystoupeních v současné době jen obtížně formuluje věty, v nichž je současně podmět i přísudek. Jeho politické angažmá zvolna končí… I díky tomu – a v důsledku naprosté nevýraznosti šéfa ODS prof. Fialy – se nejvýznamnější figurou pravice ve sněmovně stal M. Kalousek. A to pro budoucnost tradiční pravice není zrovna povzbuzující.

TOP 09 provádí většinou velmi šikovnou akviziční činnost. Akvizice J. Pospíšila či L. Niedermayera pro eurokandidátku byly velmi chytré. U novopečeného kandidáta TOP 09 do senátu M. Bursíka je zřejmé, že se možnosti „nákupů“ posil prováděné obdobně jako na hráčském fotbalovém trhu již vyčerpaly.

Klíčové pro TOP 09 bude, jak a kdy o své budoucnosti rozhodne hnutí Starostů. Pokud se Starostové za rok či dva anebo těsně před mimořádnými sněmovními volbami, třeba za půl roku, rozhodnou jít s hnutím ANO, dostane se TOP 09 okamžitě do situace podobné ODS. Zejména skončí-li – a to je vlastně již jisté – K. Schwarzenberg. Hnutí Starostů by A. Babišovi dodalo desítky významných osobností k využití na nejrůznějších úrovních veřejné správy a třeba i na kandidátkách do Senátu. V podstatě je to jak pro TOP 09, tak pro hnutí ANO klíčová otázka budoucnosti. Pro TOP 09 je to záležitost existenční. Pokud z řad TOP 09 odejdou Starostové a zmizí Schwarzenberg, zůstane jen Kalousek a jeho starolidovci. To už na parlamentní existenci nevypadá.

Nová Bakalova koalice

Z. Bakala, resp. ohledy na něj, již několik let vlastně spoluurčují politickou linii TOP 09. Jak se ukazuje, jeho média změnila v poslední době pozici vůči A. Babišovi. To, že existuje nějaký stupeň dorozumění mezi Babišem a Bakalou a jejich lidmi, ukazuje nedávno zveřejněný článek v HN týkající se momentálního skandálu ČSSD v kauze Dědic – hejtman Novák. Celou pro soc. dem velmi nepříjemnou kauzu nepřinesla Babišova média, ale HN Z. Bakaly. Přitom vazba B. Sobotky prostřednictvím jeho alter ega, velekmotra R. Pokorného, na Z. Bakalu, je dlouhodobá a zřejmá.

Čtyřicet čtyři tisíc nájemníků bytů OKD se za premiéra Sobotky a ministra financí Babiše spravedlnosti – dovolím si s jistotou tvrdit – nedovolá.

Před sněmovními volbami 2012 Z. Bakala věnoval budoucím vládním stranám ODS, TOP 09 a straně Věci veřejné téměř tři desítky milionů korun na volební výdaje (informoval o tom veřejnost až po volbách). A ukul tak tuto děsivou vládní koalici. I nyní si chce udržet vliv na vládu.

Čtyřicet čtyři tisíc bytů má podle odborníků z realitního byznysu na Ostravsku hodnotu cca 35 mld. Kč. Jak se zdá, může to být – s ohledem na velmi pravděpodobný debakl Bakalovy těžební společnosti – jediné hodnotné aktivum, které mu ještě zbyde. O to drsněji je bude bránit. Po volbách v roce 2010 nedopustila jím vysponzorovaná vládní koalice, aby Bakala byl nucen splnit své závazky vůči nájemníkům bytů OKD. Nová koalice bude v tomto trendu nepochybně pokračovat.

Velcí a malí kluci českého byznysu

Zdá se, že A. Babišovi se v zásadě podařilo v posledních dvou letech neutralizovat všechny významné české kapitálové skupiny a zapojit je tak nebo onak do své hry. Každá z nich tak nebo onak potřebuje stát. Potřebuje tu nějaké razítko, tu nějaké rozhodnutí obecně pozitivní pro velký byznys nebo pro sebe a žádné zvyšování přímých daní. Všechny tyto mocné skupiny mají pocit, že jejich zájmy jsou kompatibilní. Mají pocit solidarity, toho, že A. Babiš je jedním z nich.

Bylo až překvapivé, kolik jsem potkal v posledním roce těch menších velkých kluků českého byznysu, kteří A. Babiše jednoznačně (a zřejmě po všech stránkách) podporují. Je to od A. Babiše v mnoha směrech chytré. Nejde jen o přímou Babišovu podporu, ale o to, že podporu, např. finanční, neposkytnou jiným. Je až zarážející, kolik z nich si myslí, že řízení státu nebo veřejných korporací je vlastně velká brnkačka. Vysvětlovat jim, že řízení státní správy je profese a že vysoká kvalifikace v ní se získává léta, je zbytečné. Nad tím mávají rukou. Ostatně po výkonu Topolánkovy a Nečasovy administrativy mají v ruce pádný argument. A také to, že oni to přece v byznysu přece dokázali. Podle toho také Babišovo angažmá v politice dopadne. To mě ovšem tak nemrzí, spíše je mně líto republiky a občanů. Ale vlastně ne všech. Těch, kteří volí Babiše či Okamuru, mi líto není.

Shrnutí

Hnutí A. Babiše má šanci – poměrně krátce po volbách letos na podzim – stát se s velkým odstupem před druhým – nejsilnější stranou v zemi. Pokud dohodne v pravý čas úzkou spolupráci se Starosty, může jej tato spolupráce při příštích volbách vynést – po fatálním oslabení soc. dem. a tradiční pravice – do pozice daleko nejsilnější strany v zemi. Strany, která ve sněmovně může po příštích volbách získat dokonce absolutní většinu mandátů. To ovšem zdaleka nemusí platit již o senátních volbách na podzim. Je otázka, v kolika městech hnutí ANO bude schopno postavit kandidátky a jak budou naplněny zajímavými osobnostmi. A jací se objeví lídři kandidátek a kandidátů do Senátu. Osobně si nemyslím, že pro úspěch ANO v příštích volbách do Sněmovny bude slabší výsledek ve volbách na podzim hrát nějakou roli. Spíše naopak. Mohou pořád tvrdit: nejsme jako oni.

Obávám se, že berlusconizace republiky bude pokračovat. Čím je vlastně berlusconizace příznačná? Tím, že ve vyspělých demokraciích dochází k nevídanému propojení ekonomické moci s mocí politickou a tyto jsou kryty nejmocnějšími médii v zemi. Upřímně, tak tomu nebylo ani v Itálii v časech největší Berlusconiho slávy. Vždy si podstatná část médií udržovala odstup a hodnotila vývoj kriticky. Vývoj u nás připomíná spíše Ukrajinu z nedávné doby a obávám se, že to podobně jako tam může dopadnout i u nás (samozřejmě bez občanské války). Pokud velcí žraloci ovládnou českou politiku a společenský produkt země se bude dělit především v jejich zájmu (tlak na výstavbu kanálu D-O-L a zbytečných bloků JE, bude prubířským kamenem), půjde vývoj u nás jinak a jinam nežli v dalších zemích EU. Tam je velký kapitál kontrolován a nezasahuje do politiky přímo, ale prostřednictvím lobbistů. I v Rusku mají oligarchové svého pána a musí pracovat v zájmu země… Staneme se špinavým dvorkem Evropy

Jak z toho? Chce to přemýšlet. Za pár týdnů přijdu se třetím pokračováním této analýzy. Tentokrát, jak z toho a také o roli středových a malých stran.

Osobně se mi zamlouvala myšlenka lidové levice, lidového socialismu, zmíněná nedávno v článku dr. Z. Fialy. Tu se pokusím rozvinout.

Jiří Paroubek

zpět na úvodní stranu
Další aktuality