Aktuality

Filip Drapák: Hospodářská krize? Jen mravní bída

Tomáš Baťa v roce 1932 napsal: "Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvyklí říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu."

Finanční, dluhová a měnová krize je vlastně věc poměrně obvyklá a svět zažívá místní či regionální krize permanentně. Čas od času se přihodí snad každému státu. Každá krize je pro ekonomiku nepříjemná a může mít dalekosáhlé důsledky. Na druhé straně může být krize i zdravá a mít dlouhodobé pozitivní dopady. Podstatné je, aby netrvala dlouho, byla rychle překonána a následoval ekonomický růst, který umožní ekonomice se s důsledky krize rychle vyrovnat. 

Kde se berou krize… Mezi nejdůležitější krize patří krize fiskální, bankovní, měnová a realitní. 

Krize bývají často propojené anebo kombinované. Například fiskální neboli dluhová krize může být zapříčiněna krizí bankovní nebo může mít bankovní krizi za důsledek. Protože velké banky na oligopolním bankovním trhu nesou do značné míry makroekonomická rizika, a to proto, že jejich depozita i úvěry jsou víceméně průřezové celou ekonomikou. 

Realitní krize jsou často spojené s bankovními krizemi vzhledem k tomu, že když prudce oslabují hodnoty nemovitostí, tak klesá bankám hodnota zajištění jejich úvěrového, zejména hypotečního portfolia. Pokud naopak banky nemají peníze na úvěrování hypoték, tak se do potíží dostává trh s realitami, protože kupující realit mají problémy s financováním nákupů, a tak klesá poptávka po nemovitostech. Krize fiskální (dluhová) je krizí způsobenou příliš vysokou zadlužeností veřejných financí a dlouhodobými vysokými veřejnými deficity. Měnová krize se projevuje prudkým poklesem směnných kurzů u měn s plovoucím kurzem a devalvacemi měny u měn s pevným kurzovým mechanismem. Měny, u kterých nastává devalvační tlak, zpravidla bojují růstem krátkodobých úrokových měr. A bankovní krize je charakteristická masivními bankroty finančních institucí, kterým předchází nárůst problematických úvěrů a pokles hodnot, na nichž je závislá bankovní bilance. 

… a jak se jim bránit Od roku 1977 do roku 2007 bylo zaznamenáno celkem 63 krizí dluhových, 124 krizí bankovních a 208 krizí měnových. Z toho vyplývá, že jsme průměrně měli ve světě každý rok asi dvě krize dluhové, čtyři krize bankovní a sedm krizí měnových. 

Tato statistika se ale velmi změnila s rokem 2007, kdy se postupně do krizové situace dostávaly prakticky všechny regiony, a následně, kdy krize zasáhla velmi silně polovinu eurozóny. Ale na tuto statistiku si ještě budeme muset počkat. 

Česká republika byla vlastně zasažena jen bankovní krizí v roce 1996, kterou odstartoval pád banky Bohemia. 

Do útlumu se Česká republika dostala i v roce 2008 v důsledku krize globální a krize eurozóny. Tato krize ale byla hospodářská, a tak můžeme jen konstatovat, že Česká republika se problémovým situacím v oblasti fiskální, bankovní a měnové úspěšně vyhýbá. Tady je třeba připomenout, že hospodářská krize může být spojená se všemi druhy předchozích problémů, anebo prostě být jenom domácím hospodářským útlumem způsobeným špatným ekonomickým směřováním soukromých podniků či velmi špatnou hospodářskou politikou vlády. 

Zatímco před měnovými krizemi nás brání důsledné inflační cílení ČNB a zakotvení české koruny vůči euru, proti té bankovní nás chrání důsledný bankovní dozor a často "přemrštěné" poplatky. Proti problémům fiskálním a hospodářským nás může chránit jen kvalitní národohospodářská politika, která zamezí růstu deficitů veřejných financí a zadlužení státu. 

Omezovaní deficitů a snižování zadluženosti bylo hlavní mantrou předchozí vlády. Ačkoliv mantra to byla bohulibá, realizace byla tak ubohá, že naopak hospodářský růst utlumila. 

Poslední čtvrtletí roku 2013 snad ekonomika rostla o 0,8 procenta, ale nepříliš přesvědčivě. A tak není jisté, zda se pokles poptávky v českých zemích skutečně zastavil, nebo nám jenom prospělo předvánoční nákupní šílenství stimulované zlevňováním české koruny přes intervence ČNB. A hlavně nevím, zda se nám podařila vyřešit naše "mravní bída", která je podle Tomáše Bati hlavní příčinou krize. Podařilo se nám s krizí vypořádat, nebo ji jenom budeme "sanovat" penězi příštích generací? Hrozím se tohoto omylu! 



Česká republika se problémovým situacím v oblasti fiskální, bankovní a měnové úspěšně vyhýbá. 

 

Převzato z týdeníku Ekonom, vydáno dne 27. 3. 2014

zpět na úvodní stranu
Další aktuality