Aktuality

ČR by měla podporovat cestu energeticky soběstačných obcí

Zatímco v ČR jsou snahy silných průmyslových lobby o to, aby byly k jaderným elektrárnám Dukovany a Temelín přistavěny další jaderné bloky, západní Evropa se, i v souladu se třemi základními cíli Klimaticko-ekologického balíčku na rok 2030, vydává ohledně zdrojů energie zcela opačným směrem.

Rozšíření Temelína či Dukovan by stálo stovky miliard korun a návratnost této investice je skutečně velmi nejistá. Navzdory všeobecnému přesvědčení českých občanů mohutně podporovanému skupinami, včetně mediálních, majícími zájem na rozšíření jaderných elektráren v ČR není totiž výroba elektřiny z jádra vůbec levná. Pokud se podíváme na hodnoty, které poskytuje energetická burza PXE, vidíme, že se nyní elektrická energie pro příští rok v základním pásmu obchoduje v přepočtu za 975 korun za megawatthodinu, autoři energetické koncepce však vyčíslili náklady na jednotku elektřiny z moderního jaderného bloku na 1600 korun.

Než ČEZ vypíše nový tendr na výstavbu nových jaderných bloků v Temelíně či Dukovanech, požaduje logicky po vládě garanci za cenu elektřiny z těchto nových bloků. To znamená, že by vláda prakticky zavázala občany ČR i v příští generaci k tomu, aby dopláceli na nekonkurenceschopnou elektřinu z nových jaderných bloků.

ČR již nyní vyváží téměř celou roční produkci Temelína, což činí asi 20 % celkové české produkce elektřiny, a řadí se tak na 5. místo mezi světovými vývozci elektřiny. Kam a za jakých podmínek by ČR chtěla takto drahou elektřinu dodávat, pokud budou naplněny cíle Klimaticko-ekolgoického balíčku na rok 2030, snížení spotřeby energie o 30 %?

Cestou, kterou by se ČR měla vydat, není výstavba nových jaderných bloků, ale naopak větší podpora obnovitelných zdrojů energie a s tím související decentralizace výroby zdrojů elektřiny a tepla. Využití iniciativy obcí a spolků na obecní a místní úrovni, které by samy investovaly do obnovitelných zdrojů energie. To je pochopitelně něco, čemu se velcí hráči kvůli hrozbě poklesu zisků brání, ale rozhodně jde také o cestu, která je v souladu se zájmy většiny občanů.

Za příklad si v tomto ohledu může Česká republika vzít Německo. Nedávno se i v českých médiích objevila zpráva, že nedaleko Berlína stojí vesnice Feldheim, která je zcela soběstačná v zásobování elektřinou a teplem z obnovitelných zdrojů energie. Zdejší obyvatelé kromě větrného parku a bioplynové stanice vlastní také místní síť pro rozvod elektřiny a tepla.  Podle starosty Feldheimu Hoyera přináší energetická soběstačnost obyvatelům Feldheimu krom výrazné úspory nákladu na bydlení také nová pracovní místa, a to i pro vysoce kvalifikované zaměstnance.

Věřím, že takové projekty jsou uplatnitelné i v České republice. Kromě úspory peněz pro obyvatele a vytvoření nových pracovních míst v obci, která se pro tuto cestu rozhodne, zůstávají v její pokladně peníze, které by jinak platila za elektřinu někomu jinému, a ještě k tomu může vydělat na prodeji energie, kterou sama nespotřebuje. Takováto investice do obnovitelných zdrojů energie se tedy obci vrátí. Což se skutečně nedá říci o investici do dostavby Temelína či Dukovan. Ne nepodstatná je také nezávislost obce a jejích obyvatel na oligopolních dodavatelích energií.

Jiří Paroubek

 

zpět na úvodní stranu
Další aktuality