Aktuality

Až bude euro za dvacet

Na včerejším více méně tradičním setkání představitelů českých exportních firem se objevilo několik zajímavých osobností. Jak dosavadních ministrů, tak budoucích ministrů a také budoucí premiér a také guvernér ČNB.

Dlouhodobě píši o tom, že Česká republika může vstoupit do Evropské měnové unie (EMU), a tedy přijmout euro, až v okamžiku, kdy se konverzní kurz přiblíží úrovni 18 – 20 korun za jedno euro. S radostí slyším, že podobnou pozici teď zaujali guvernér ČNB Rusnok a také budoucí šéf vlády A. Babiš.

 

Podle guvernéra Rusnoka česká ekonomika nevykazuje žádné výrazné nerovnováhy, jinak řečeno nemá problémy v klíčových makroekonomických ukazatelích.S tím lze plně souhlasit. Nesouhlasím však  s guvernérem v jeho vyjádření, že růst HDP, který je letos očekáván na úrovni 4,5 %, je nad potenciálem české ekonomiky. Myslím, že tato vláda mohla udělat mnohem více, pokud jde o prosazení systému  čerpání peněz z Evropských fondů, kdy by z celkové alokace pro českou republiku na sedm let finanční perspektivy (2014-2020) ve výši kolem 600 miliard korun, mělo být každoročně čerpána částka v průměru  okolo 90 miliard korun. K tomu samozřejmě nedochází, ale oněch 90 miliard korun každoročně představuje potenciál dalších  2 – 2,5 procent hospodářského růstu.

 

Stejně tak je možné mnohem více očekávat od obchodu s velkými mocnostmi východu, tedy Čínou i Ruskem. Pokud jde o Rusko, tam zatím  stále ještě  platí sankce EU, ale ČR by se měla zasazovat o jejich ukončení. Byla by to vzpruha pro řadu vývozců a zejména výrobců v průmyslu.  Pokud jde o Čínu, rychlý růst českého exportu do Číny v prvním pololetí tohoto roku (meziročně téměř o 30 %) ukazuje, jaký potenciál strategické partnerství s Čínou může mít.

 

Stejně tak příští vláda musí něco udělat na podporu bytové výstavby, která by oživila především výstavbu komunálních bytů a sociálních bytů a také bytů družstevních, takže by mohla, neboť by vystavbu organizovaly zejména obce, oživit především regionální stavebnictví. Tedy středně velké stavební firmy, které by mohly dostávat stavební  zakázky.

 

Takže už v té druhé polovině nebo spíše poslední třetině volebního období této vlády může docházet k růstu stavební výroby z tohoto titulu. Také ministerstvo dopravy zdaleka neudělalo vše, co bylo možné, na podporu výstavby velkých liniových staveb, tedy dálnic a silnic I.  třídy. To by příští vláda rověž měla napravit.

Myslím si zkrátka, že guvernér ČNB vidí věci hodně při zdi. Pokud A. Babiš hovoří o tom, že vidí v přijetí eura zatím více nevýhod než výhod, měl by vidět věci v jejich plné šíři.

 

Babiš například hovoří o nezávislosti ČNB. To spíše vidím jako nevýhodu, s ohledem na zkušenost, jakou jsme s vedením ČNB udělali v minulém období. V roce 2013 došlo k rozhodnutí vedení ČNB udržovat umělý kurz koruny vůči euru na úrovni 27 korun za euro. To nás v průběhu následujících necelých 3,5 let stálo zhruba dva biliony korun. Jednalo se o peníze, které byly ČNB vytištěny a za něž byla nakupována eura. Takže pokud guvernér hovoří o tom, jak dnes kurz odráží obecnou výkonnost české ekonomiky, není to tak úplně pravda.

 

Kdyby ČNB nezdeformovala kurz koruny svým nekvalifikovaným zásahem směřujícím k oslabením koruny, dnes už by se kurz blížil úrovni 22–23 korun za euro. A možná by byl ještě příznivější.

 

Blouznění vývozců, ale i velké části politiků o tom, že bychom při nízké nezaměstnanosti (3,6 %) měli dovážet levnou pracovní sílu z východu Evropy, je nesmyslné. Cestou k uvolnění potřebných pracovních sil, tedy těch českých, je technologická revoluce a robotizace ve výrobních kapacitách ČR.Růst produktivity práce povede k postupnému uvolňování pracovních sil v modernizovaných výrobních kapacitách a k jejich využití jinde.

zpět na úvodní stranu
Další aktuality